Bush v Albánii podpořil nezávislost Kosova

Zvětšit obrázek 

George W. Bush posílá Albáncům polibek.
foto: REUTERS/Kevin Lamarque

Americký prezident George Bushe pomalu končí své týdenní turné po Evropě. V neděli na několik hodin navštívil Albánii. Návštěva se nesla v atmosféře bouřlivého nadšení a bezvýhradně proamerických projevů. Naděje Albánců, pro které je ztělesněním jejich snah o začlenění do evropských a transatlantických struktur i o dosažení nezávislosti jihosrbské provincie Kosovo, Bush nezklamal.

TIRANA - Odmítl "nekonečný dialog" o budoucím statusu Kosova, podpořil jeho nezávislost navzdory tvrdému odporu Moskvy a povzbudil snahy Tirany o vstup do NATO. Po setkání s albánským premiérem Salim Berishou americký prezident zdůraznil, že je nutné postupovat ke konečnému cíli, jímž je nezávislost Kosova s převahou albánského obyvatelstva, ať už se souhlasem Ruska, nebo bez něho.

Nezávislost Kosova nechce dopustit Bělehrad a brojí proti ní silně také Rusko, které hrozí použít v Radě bezpečnosti OSN svého práva veta na rezoluci o Kosovu, jenž přiznává této separatistické provincii nezávislost. O rezoluci se mělo hlasovat už v nejbližší době, představitelé skupiny G8 se ale na summitu v Německu dohodli na odkladu hlasování.

V reakci na Bushovo dnešní prohlášení ke Kosovu nejmenovaný vysoký ruský oficiální zdroj agentuře Reuters řekl, že Rusko svůj odmítavý postoj vůči plánu na přiznání nezávislosti Kosovu nezmění. O neměnnosti postoje Moskvy ke Kosovu ujistil také už v sobotu ruský prezident Vladimir Putin v Petrohradu srbského premiéra Vojislava Koštunicu.

Bush poděkoval za mise

Na společné tiskové konferenci s albánským prezidentem Alfredem Moisiuem a premiérem Berishou Bush také poděkoval Albánii za vyslání jejích vojáků k účasti na misích v Afghánistánu a v Iráku a povzbudil naděje Albánie na začlenění do evropských struktur.

Integrace do NATO byla také na pořadu Bushova setkání s premiéry Albánie, Chorvatska a Makedonie, tedy zemí, které podepsaly v roce 2003 Jadranskou chartu, jež má usnadnit jejich integraci do NATO. Bush je vyzval k zavádění rozsáhlejších reforem, premiéři se zavázali zdvojnásobit úsilí svých zemí, aby se mohly kvalifikovat pro začlenění do NATO. Tirana, Skopje i Záhřeb si přejí stát se členy NATO v roce 2008.

Z Albánie americký prezident v podvečer odletěl do Sofie. Návštěvou Bulharska skončí v pondělí Bushova evropská cesta, která ho zavedla do České republiky [vše o návštěvě zde], na summit G8 v Německu [vše o G8 zde], do Polska, Itálie a Albánie.

K hlavním tématům Bushova jednání s bulharským prezidentem a premiérem bude údajně patřit podpora USA osvobození pěti bulharských zdravotních sester odsouzených k trestu smrti v Libyi a záměr Washingtonu vybudovat část svého protiraketového štítu ve střední Evropě.

USA chtějí Evropanům zpřísnit podmínky pro cesty do země

Zvětšit obrázek

foto: NOVINKY/Ondřej Lazar Krynek

Americký ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff bude usilovat o zpřísnění bezpečnostních požadavků pro ty Evropany, kteří pro cestu do USA nepotřebují víza. Ministr to řekl v rozhovoru, který má v pondělí otisknout německý časopis Der Spiegel. O obsahu tohoto rozhovoru v sobotu s předstihem informovala agentura AP.

BERLÍN - Zpřísnění má spočívat v zavedení elektronického systému, který bude příchozí prověřovat, ještě než cestu do USA nastoupí. Ministr řekl, že ti Evropané, kteří ke vstupu do USA nepotřebují vízum, se budou muset před letem zaregistrovat elektronicky a nejméně 48 hodin před cestou vyplnit dotazník. Chertoff to zdůvodnil tím, že na evropské pasy a bez víz se do USA mohou dostat teroristé.

Mezi slabá místa naší bezpečnosti patří zjevně Evropané, kteří k nám přijíždějí bez víz, řekl. Spojené státy podle něj nemohou ustoupit od požadavku zajistit si o cestujících určité informace, i když to vzbuzuje v evropských zemích kritiku. "Evropané musejí pochopit, že nikdy nepřenecháme jiné vládě rozhodování o tom, kdo bude vstupovat na půdu USA," řekl Chertoff.

Bezvízový styk s USA má 15 zemí Evropské unie. Víza potřebují Řekové a až na Slovince i občané nově přijatých zemí. ČR zatím marně usiluje o úpravu nevyrovnaného vízového vztahu s USA.

O rozšíření bezvízového programu na další země EU jedná Kongres, který ale tuto možnost podmiňuje novými bezpečnostními opatřeními, mezi něž patří právě elektronický dotazník, o němž hovořil Chertoff.

Americký prezident George Bush, který je pro zmírnění vízové politiky, při úterní návštěvě Prahy řekl, že se bude zasazovat o zrušení vízové povinnosti pro Čechy. Nový zákon, který by mohl víza Evropanům zrušit, chce ale vetovat kvůli pasáži, která se týká domácí americké politiky.

Americký prezident George Bush se setkal s papežem

Zvětšit obrázek

Americký prezident George Bush se v sobotu setkal ve Vatikánu s papežem Benediktem XVI.
foto: ČTK/AP

George Bush se v sobotu ve Vatikánu poprvé setkal s papežem Benediktem XVI. při příležitosti své návštěvy v Římě. Bush papeže informoval především o humanitárních aktivitách Spojených států ve světě a o jejich úsilí v boji proti AIDS v Africe. Papež zdůraznil nezbytnost řešení konfliktů na Blízkém východě jednáním na regionálním základě.

Amerického prezidenta, kterého doprovázela jeho manželka Laura, uvítal prefekt pontifikálního domu James Michael Harvey. Před začátkem soukromého rozhovoru si oba muži vyměnili několik slov v angličtině a papež se zajímal o výsledky summitu G8 v Německu, který Bush označil za "úspěch". Poté se oba odebrali do papežovy soukromé knihovny.

Papež si přeje řešení konfliktů na Blízkém východě jednáním a na regionálním základě, uvedl Vatikán ve sdělení pro tisk. Podle tohoto oznámení Bush s papežem a poté s vatikánským státním sekretářem Tarcisiem Bertonem hovořili o izraelsko-palestinských vztazích, o Libanonu, o znepokojivé situace v Iráku a o kritických podmínkách křesťanských komunit.

Papež chce řešit i morální otázky

Svatý stolec si znovu přeje regionální řešení konfliktů a krizí v oblasti, a to prostřednictvím jednání, uvedl Vatikán. Rozhovory se též týkaly Afriky, především Dárfúru, a Latinské Ameriky, ale také morálních a náboženských otázek dneška. Podle Vatikánu spolu oba představitelé hovořili o lidských právech a náboženské svobodě, o ochraně života, o manželství a rodině, vzdělávání a trvalém rozvoji, sdělil Vatikán.

Bush v rozhovoru s nejvyšším představitelem katolické církve přislíbil, že se bude zasazovat o to, aby americký Kongres povolil zdvojnásobení nynějšího příspěvku USA na boj proti AIDS v Africe na 30 miliard dolarů (650 miliard Kč) v nadcházejících pět letech.

Benedikt XVI. ve svém velikonočním poselství vyjádřil hluboké znepokojení na iráckým konfliktem, v němž denně umírají lidé. Jeho předchůdce Jan Pavel II. se proti invazi do Iráku ze všech sil stavěl až do poslední chvíle. Bush se s Janem Pavlem II. setkal třikrát, naposledy 4. června 2004, rok po invazi spojenců v čele se Spojenými státy do Iráku.

Svatopetrské náměstí bylo kvůli Bushovi uzavřeno

Při Bushově příjezdu do Vatikánu bylo Svatopetrské náměstí zcela uzavřeno. Bushovu návštěvu provázejí jak v Římě, tak ve Vatikánu mimořádně přísná bezpečnostní opatření. Již v pátek americké velvyslanectví v Římě oznámilo, že prezident nenavštíví sídlo katolické organizace Společenství svatého Jiljí v římské historické čtvrti Trastevere, kde by v úzkých uličkách bylo velmi nesnadné prezidentovu ochranu zajistit. Místo toho přijdou zástupci společenství na americké velvyslanectví.

Před setkáním s papežem jednal Bush krátce s italským prezidentem Giorgiem Napolitanem; odpoledne je plánován rozhovor s premiérem Romanem Prodim.

Odpoledne se v centru Říma očekávají dvě demonstrace proti americkému prezidentovi, na nichž se očekávají desetitisíce lidí.

Bushovi se v Římě pokazilo auto, musel jít pěšky

Zvětšit obrázek 

Americkému prezidentovi se v Římě pokazilo auto. Musel jít kus cesty pěšky.
foto: REUTERS/Max Rossi

Když si technika postaví hlavu, musí po svých i nejmocnější muž planety. Limuzína amerického prezidenta George Bushe, který je v sobotu na oficiální návštěvě Itálie, před vjezdem do brány amerického velvyslanectví v Římě vypověděla poslušnost a odmítla jet dál. Šéfovi Bílého domu proto nezbylo nic jiného, než vystoupit z vozu, zamávat davu přihlížejících a na ambasádu dojít pěšky.

ŘÍM - Bush se na půdě velvyslanectví setkal se zástupci katolíků. Původně s nimi měl jednat v sídle organizace v římské čtvrti Trastevere. V jejích úzkých uličkách by však bylo obtížné zajistit jeho ochranu, proto se americký prezident rozhodl uskutečnit setkání na ambasádě.

Bushův vůz však z neznámých důvodů před vjezdem do brány přestal jet. Prezidentova kolona se kvůli tomu asi na pět minut zastavila.

Do opravy speciálně upraveného neprůstřelného automobilu se okamžitě pustil automechanik. Dle všeho úspěšně, neboť Bush ve své limuzíně později odjel na setkání s italským premiérem Romanem Prodim.