Novinky ze světa
Palestinský Hamás vyzval Fatah k vyklizení pozic
Bojovník z Hamásu v pásmu Gazy
foto:
Milice palestinského hnutí Hamás vydaly v úterý okolo poledne SELČ varování složkám konkurenční frakce Fatah, aby do dvou hodin opustily své pozice v a okolo Gaza City, jinak na ně zaútočí. Podle některých zpráv již bojovníci Hamásu dokonce zahájili dobývání některých tradičních pozic bezpečnostních složek Fatahu. Fatah svolal mimořádnou schůzi výboru, který zvažuje setrvání hnutí ve vládě.
12.6. 2007 14:31 - 15:15 Aktualizováno GAZA - Situace v pásmu Gazy se vyostřuje i přes dvě příměří uzavřená v posledních 36 hodinách. V oblasti za poslední den zahynulo nejméně 16 osob. V úterý ráno se stal terčem granátového útoku také dům premiéra Ismaíla Haníji [profil] na okraji Gaza City.
Ačkoliv vůdcové Hamásu [profil] i Fatahu [profil] vyzývají ke klidu zbraní, jejich milice příměří nedodržují. Podle pozorovatelů se boje stávají intenzivnějšími, srážky propukají na různých místech a jsou do nich vtahováni i nezúčastněné strany. Fatah na ultimátum Hamásu neodpověděl a situace se stává nepřehlednou. Množí se prý i případy poprav.
Izraelský list Ha'arec odpoledne oznámil, že na severu Gazy zaútočilo asi 200 přívrženců Hamásu na velitelství ozbrojených složek blízké Fatahu. Minometnému a granátovému útoku čelí uvnitř budovy asi 500 členů Fatahu. Stanice Sky News zase přinesla zprávu o únosu jednoho vládního náměstka z řad Hamásu a agentura AP informovala o rabování Hamásu v domě bývalého palestinského ministra zahraničí Nábila Šáse.
Násilnosti mezi ozbrojenými složkami dvou hlavních vládních hnutí otřásají již tak dost křehkou pozicí vlády národní jednoty, utvořené v březnu. [celá zpráva]. Na začátku května navíc vládní koalici opustil šéf klíčového ministerstva vnitra Hání Kavásmí. [celá zpráva]
Fatah svolal na večer mimořádnou schůzi svého ústředního výboru, který má posoudit vývoj situace a rozhodnout, zda jeho zástupci ve vládě setrvají nebo ji opustí.
EU se dohodla na výměně policejních informací mezi státy
Státy by si brzy vzájemně mohly mimo jiné vstupovat do databází s informacemi o DNA či otiscích prstů pachatelů.
foto: Ministři vnitra Evropské unie se v úterý v Lucemburku dohodli na převedení takzvané Prümské smlouvy do evropského práva. V praxi by si tak státy vzájemně mohly mimo jiné vstupovat do databází s informacemi o DNA či otiscích prstů pachatelů. Policejní jednotky navíc budou moci operovat na území jiného státu, budou však potřebovat povolení. Informovala o tom ČTK s odkazem na diplomatický zdroj.
12.6. 2007 14:16
LUCEMBURK - Revoluce v policejní spolupráci má ale omezení. Čeští kriminalisté při hledání pachatele budou moci porovnávat vzorek DNA či otisky prstů podezřelého například se záznamy kolegů v Belgii, ale nebudou mít přímý přístup k informacím o jednotlivých osobách. Bude-li však jejich vzorek stejný jako ten v databázi sousedního státu, mohou požádat o zpřístupnění dalších informací.
Dopady výměny informací by mohly být dalekosáhlé. Někteří si od ní dokonce slibují rozuzlení některých starých nevyřešených případů. Na Slovensku se podobná praxe osvědčila, když si slovenští policisté před časem začali vyměňovat informace s rakouskými kolegy. "Podařilo se tak odhalit mnoho starých případů. Bylo to několik trestných činů. Díky tomu bylo možné tyto případy posunout dále," potvrdil slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Větší efektivitu do pátrání po pachatelích trestných činů by mělo přinést i rozšíření pravomocí policejních složek jednotlivých členských států, které se nyní budou moci pohybovat i za hranicemi. I zde platí omezení. Kriminalisté sice budou moci operovat za hranicemi svého státu ve své národní uniformě a se svými zbraněmi, ale pouze po boku zahraničních kolegů.
Prümskou smlouvu původně podepsalo v roce 2005 pouze sedm států (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko), německé předsednictví EU se však rozhodlo její principy převést i do evropské legislativy, a to navzdory nemalému odporu některých států a hlavně některých europoslanců, kteří však mají v této věci pouze poradní právo.
Ve Vysokých Tatrách zahynul český turista
Vysoké Tatry
foto: Ve slovenských Vysokých Tatrách zahynul v úterý další český turista. Osudným se mu stal skupinový výstup na Lomnický štít. Třicetiletý turista při výstupu uklouzl a zřítil se do strže. Pád do zhruba stometrové hloubky nepřežil.
12.6. 2007 12:29 - 13:02 Aktualizováno
BRATISLAVA - "Ve skupině byli tři Slováci a jeden Čech. V jednom ze žlebů pod západní stěnou Lomnického štítu český turista uklouzl na sněhu a padal asi sto metrů. Když jej ostatní objevili, jeho tělo už nejevilo známky života," řekl Novinkám mluvčí Letecké záchranné služby Air Transport Europe Pavol Svetoň.
Podle mluvčího se členové skupiny znali jen krátce. K výstupu na Lomnický štít si vybrali tzv. Jordánovu cestu z Malé studené doliny.
"V této oblasti je zcela zakázán vstup bez horského vůdce a v současném období stále platí zimní uzávěra horských chodníků," upozornil Svetoň. Skupina Čechů průvodce neměla.
Vrtulník Letecké záchranné služby transportoval tělo mrtvého Čecha do Starého Smokovce. Turistovu totožnost se zatím nepodařilo zjistit.
V Německu zastavili další ilegální milionářskou rallye Britů
V dubnu byla podobná rallye ukončena poté, co jeden z účastníků při nehodě v Makedonii zabil manželský pár.
foto: Němečtí policisté zastavili u Düsseldorfu další nezákonnou milionářskou rallye a zadrželi přitom 15 aut, která se jí účastnila. Později pochytali zbývající více než stovku účastníků závodu. Vozy měly britskou registraci. Oznámili to v úterý zástupci německé policie.
12.6. 2007 12:49
BERLÍN - "Účastníci závodu se zadrženými vozidly byli vypovězeni a s eskortou dovedeni zpět na belgickou hranici, odkud do Německa přijeli," řekl mluvčí policie v Düsseldorfu Gerd Spliedt.
Účastníci závodu zahájili cestu v Londýně, přes Amsterdam a Belgii byli právě na cestě ke Kolínu nad Rýnem; nezadržená větší část závodníků tam také dorazila. U víceúčelové haly Kölnarena nakonec policisté dopadli 143 aut rallye nazvané Modball. Podobně jako známější Gumball se pořádá jednou ročně. Ve vozech seděli převážně mladí Britové.
Další cesta "závodu" měla směřovat přes Prahu, Vídeň, Milán a Lyon do cílové Ženevy, oznámili vyšetřovatelé. Každé zadržené závodící vozidlo bylo vybaveno samolepkovým startovacím číslem. Policii na "rallye" upozornili jiní automobilisté, které "závodníci" divoce předjížděli, mimo jiné v odstavných pruzích.
Německá policie již koncem dubna zasáhla proti jiné podobné ilegální rallye, nechvalně proslavené britské Gumball. Asi 70 účastníků tehdy zastavila pro rychlou jízdu. Jeden z nezastavených účastníků Nicholas Morley byl minulý týden v Makedonii odsouzen ke dvěma rokům vězení s podmínečným odkladem, protože zde při dopravní nehodě zabil místní manželský pár. [celá zpráva] Organizátor závodu poté zrušil zbytek závodu, který procházel také přes české a slovenské území. [celá zpráva]
Předák krajinských Srbů odsouzen na 35 let
Bývalý předák kajinských Srbů Milan Martić
foto: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil v úterý na 35 let do vězení bývalého předáka krajinských Srbů Milana Martiče (52). Martić, který stál v čele Republiky srbská Krajina, byl odsouzen za etnické čistky, vraždy a persekuci nesrbského obyvatelstva.
12.6. 2007 12:05 HAAG - Většinu zločinů zvláštní jednotky vytvořené Martičem spáchaly na "starých lidech, osobách uvězněných a civilistech. Obzvláštní zranitelnost těchto lidí přidává spáchaným zločinům na závažnosti," řekl předsedající soudce Bakone Moloto. Martić byl také odsouzen za to, že v roce 1995 nařídil dvoudenní raketový útok na Záhřeb, při kterém nejméně devět lidí přišlo o život a desítky osob byly zraněny.
Bývalý policejní šéf Martić, který také pomáhal cvičit a vyzbrojovat policejní jednotky a milice, veškerou vinu popřel. Po celou dobu tvrdil, že jediné, oč mu šlo, byla ochrana občanů srbské Krajiny bez ohledu na to, jakého byli původu.
Velké Srbsko
Žalobce Alex Whiting uvedl, že základem jednostranně vyhlášené Republiky srbské Krajiny byl plán vyhnat nesrbské obyvatelstvo a vytvořit velké Srbsko. Na tomto plánu se Martić podílel se Slobodanem Miloševičem, generálem Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem. Zatímco Milošević zemřel během procesu, posledně dva jmenovaní spravedlnosti stále unikají.
"Chorvati a další nesrbové byli cílem diskriminačních opatření, násilně vystěhováváni, vězněni a vražděni s cílem vyhnat je," sdělil žalobce Whiting a dodal: "Jejich majetek byl uloupen a zničen, aby neměli domov, do něhož by se vrátili."
Prokurátor haagského tribunálu Martiče obžaloval již v červenci 1995, tedy dva měsíce po raketovém útoku na Záhřeb. Obžalovaný se ICTY dobrovolně vzdal v roce 2002. Proces začal v prosinci 2005.
Podezřelého z 11. září nemůže zadržovat armáda
Ilustrační fotografie
foto: Idea amerického prezidenta George Bushe, že lidi podezřelé z teroristických činů, budou soudit vojenské tribunály, utrpěla další porážku. Dovolací soud nařídil v pondělí americké vládě, aby katarského občana Alího Saleha Marrího, který byl ve spojení s al-Kajdou při útocích z 11. září, předala civilnímu soudu. Soud zároveň neumožnil umístění podezřelého na neurčitou dobu do zajateckého tábora.
12.6. 2007 10:50
WASHINGTON - "Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.
"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.
Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.
Marrího zadrželi v roce 2001
Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.
Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.
Prezident není nad zákonem
"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.
Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.
Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.
Podezřelého z 11. září nemůže zadržovat armáda
Ilustrační fotografie
foto: Idea amerického prezidenta George Bushe, že lidi podezřelé z teroristických činů, budou soudit vojenské tribunály, utrpěla další porážku. Dovolací soud nařídil v pondělí americké vládě, aby katarského občana Alího Saleha Marrího, který byl ve spojení s al-Kajdou při útocích z 11. září, předala civilnímu soudu. Soud zároveň neumožnil umístění podezřelého na neurčitou dobu do zajateckého tábora.
12.6. 2007 10:50
WASHINGTON - "Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.
"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.
Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.
Marrího zadrželi v roce 2001
Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.
Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.
Prezident není nad zákonem
"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.
Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.
Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.
Podezřelého z 11. září nemůže zadržovat armáda
Ilustrační fotografie
foto: Idea amerického prezidenta George Bushe, že lidi podezřelé z teroristických činů, budou soudit vojenské tribunály, utrpěla další porážku. Dovolací soud nařídil v pondělí americké vládě, aby katarského občana Alího Saleha Marrího, který byl ve spojení s al-Kajdou při útocích z 11. září, předala civilnímu soudu. Soud zároveň neumožnil umístění podezřelého na neurčitou dobu do zajateckého tábora.
12.6. 2007 10:50
WASHINGTON - "Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.
"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.
Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.
Marrího zadrželi v roce 2001
Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.
Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.
Prezident není nad zákonem
"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.
Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.
Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.
Kvůli trhlině zůstane raketoplán ve vesmíru o dva dny déle
Astronauté Danny Olivas (vlevo nahoře) a James Reilly v kosmickém prostoru při práci na stanici ISS
foto: 
O dva dny se rozhodl prodloužit americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) misi raketoplánu Atlantis. Astronautům také přidal čtvrtou vycházku do kosmu. Chce, aby posádka opravila trhlinu na plášti u ocasní části stroje. V noci na úterý to oznámil vedoucí organizačního týmu mise John Shannon.
12.6. 2007 08:44
HOUSTON - Atlantis odstartoval v pátek a původně měla jeho mise trvat 11 dní. Podle nového plánu se na Zemi nevrátí 19., ale až 21. června. "Všichni jsme se shodli na tom, že nelze připustit možné poškození, chceme to opravit," řekl Shannon. Mluvčí NASA ale uvedl, že žádné nebezpečí nehrozí: "Nevidíme žádný důvod k obavám."
Poškozená tepelná ochrana sice způsobila tragédii raketoplánu Columbia, jenomže ocasní část stroje je tepelně mnohem méně namáhaná.
Konec éry raketoplánů se blíží, NASA nechce další lety odkládat
Podle Shannona by ale "oloupaná" destička mohla způsobit poškození grafitové vrstvy pod tepelným pláštěm, což by si vyžádalo po přistání větší opravu. NASA se chce vyhnout odkladům dalších letů, protože už tak má zpoždění a blíží se rok 2010, kdy vyřadí raketoplány z provozu. Proto byla do programu mise přidána čtvrtá vycházka, aby astronauté mohli opravit poškozenou destičku tepelné ochrany u ocasní plochy raketoplánu.
Oborníci NASA, kteří zkoumají fotografie poškození destičky, se zatím neshodli, jak vzniklo. Zda ho způsobil proud vzduchu nebo náraz uvolněného kousku izolační pěny či ledu, který se mohl ulomit z vnějších nádrží. Právě uvolněná izolační pěna v roce 2003 poškodila plášť raketoplánu Columbia, který při návratu shořel.
Shannon současně oznámil, že astronauté Jim Reilly a John Danny Olivas zahájili výstup do volného prostoru, při kterém instalovali panely slunečních baterií a zajišťovali a kontrolovali spojení s mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Rozvinutí dalšího páru slunečních baterií je programem i dalších dvou vycházek. Sluneční baterie zajistí větší přísun energie, takže bude k ISS možné připevnit evropský modul Columbus.
Britský muslim připravoval ženu na sebevražedný útok
Terčem útoku muslimských radikálů se před dvěma lety stala londýnská hromadná doprava.
foto: Britský muslim připravoval svou ženu na sebevražedný útok proti Británii. Žena původem z jihovýchodní Asie to v pondělí řekla v pořadu Newsnight televize BBC. S manželem, který tři týdny před útoky na londýnskou městskou dopravu v roce 2005 říkal, že se "něco velkého" stane, se rozešla. Považuje ho za hrozbu pro Británii.
12.6. 2007 07:28
LONDÝN - Muž je podle manželky zcela pod vlivem ideologie islámských extrémistů. Byl prý přesvědčen, že je jeho povinností účastnit se svaté války proti nepřátelům muslimů, a nutil k tomu i manželku.
"Říkal mi, jak si připevnit pás s bombou k pasu. Vždy, když o těchto věcech začal mluvit, odešla jsem do kuchyně nebo k přítelkyni. Byl velmi chytrý a vysvětloval, jak mám pás ukrýt pod hidžáb," řekla žena, jejíž jméno v programu nezaznělo.
Na otázku, jakým způsobem její bývalý manžel Británii ohrožuje, odpověděla: "Nezáleží mu na Britech. Radikálové ho naprosto zpracovali, je schopen čehokoli."
Věděl zřejmě předem o chystaných atentátech, při nichž 7. července 2005 v Londýně zahynulo 52 lidí a čtyři sebevrahové. Říkal prý, že se něco chystá a hovořil o tom, že jeho přátelé posílají své ženy pryč a že by jeho manželka měla odjet také.
Palestinský Hamás vyzval Fatah k vyklizení pozic
Bojovník z Hamásu v pásmu Gazy
foto:
Palestinský Hamás vyzval Fatah k vyklizení pozic
Bojovník z Hamásu v pásmu Gazy
foto:
Palestinský Hamás vyzval Fatah k vyklizení pozic
Bojovník z Hamásu v pásmu Gazy
foto:
Palestinský Hamás vyzval Fatah k vyklizení pozic
Bojovník z Hamásu v pásmu Gazy
foto:
foto:
Milice palestinského hnutí Hamás vydaly v úterý okolo poledne SELČ varování složkám konkurenční frakce Fatah, aby do dvou hodin opustily své pozice v a okolo Gaza City, jinak na ně zaútočí. Podle některých zpráv již bojovníci Hamásu dokonce zahájili dobývání některých tradičních pozic bezpečnostních složek Fatahu. Fatah svolal mimořádnou schůzi výboru, který zvažuje setrvání hnutí ve vládě.
12.6. 2007 14:31 - 15:15 AktualizovánoGAZA - Situace v pásmu Gazy se vyostřuje i přes dvě příměří uzavřená v posledních 36 hodinách. V oblasti za poslední den zahynulo nejméně 16 osob. V úterý ráno se stal terčem granátového útoku také dům premiéra Ismaíla Haníji [profil] na okraji Gaza City.
Ačkoliv vůdcové Hamásu [profil] i Fatahu [profil] vyzývají ke klidu zbraní, jejich milice příměří nedodržují. Podle pozorovatelů se boje stávají intenzivnějšími, srážky propukají na různých místech a jsou do nich vtahováni i nezúčastněné strany. Fatah na ultimátum Hamásu neodpověděl a situace se stává nepřehlednou. Množí se prý i případy poprav.
Izraelský list Ha'arec odpoledne oznámil, že na severu Gazy zaútočilo asi 200 přívrženců Hamásu na velitelství ozbrojených složek blízké Fatahu. Minometnému a granátovému útoku čelí uvnitř budovy asi 500 členů Fatahu. Stanice Sky News zase přinesla zprávu o únosu jednoho vládního náměstka z řad Hamásu a agentura AP informovala o rabování Hamásu v domě bývalého palestinského ministra zahraničí Nábila Šáse.
Násilnosti mezi ozbrojenými složkami dvou hlavních vládních hnutí otřásají již tak dost křehkou pozicí vlády národní jednoty, utvořené v březnu. [celá zpráva]. Na začátku května navíc vládní koalici opustil šéf klíčového ministerstva vnitra Hání Kavásmí. [celá zpráva]
Fatah svolal na večer mimořádnou schůzi svého ústředního výboru, který má posoudit vývoj situace a rozhodnout, zda jeho zástupci ve vládě setrvají nebo ji opustí.
EU se dohodla na výměně policejních informací mezi státy
foto:
Ministři vnitra Evropské unie se v úterý v Lucemburku dohodli na převedení takzvané Prümské smlouvy do evropského práva. V praxi by si tak státy vzájemně mohly mimo jiné vstupovat do databází s informacemi o DNA či otiscích prstů pachatelů. Policejní jednotky navíc budou moci operovat na území jiného státu, budou však potřebovat povolení. Informovala o tom ČTK s odkazem na diplomatický zdroj.
12.6. 2007 14:16
LUCEMBURK - Revoluce v policejní spolupráci má ale omezení. Čeští kriminalisté při hledání pachatele budou moci porovnávat vzorek DNA či otisky prstů podezřelého například se záznamy kolegů v Belgii, ale nebudou mít přímý přístup k informacím o jednotlivých osobách. Bude-li však jejich vzorek stejný jako ten v databázi sousedního státu, mohou požádat o zpřístupnění dalších informací.
Dopady výměny informací by mohly být dalekosáhlé. Někteří si od ní dokonce slibují rozuzlení některých starých nevyřešených případů. Na Slovensku se podobná praxe osvědčila, když si slovenští policisté před časem začali vyměňovat informace s rakouskými kolegy. "Podařilo se tak odhalit mnoho starých případů. Bylo to několik trestných činů. Díky tomu bylo možné tyto případy posunout dále," potvrdil slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Větší efektivitu do pátrání po pachatelích trestných činů by mělo přinést i rozšíření pravomocí policejních složek jednotlivých členských států, které se nyní budou moci pohybovat i za hranicemi. I zde platí omezení. Kriminalisté sice budou moci operovat za hranicemi svého státu ve své národní uniformě a se svými zbraněmi, ale pouze po boku zahraničních kolegů.
Prümskou smlouvu původně podepsalo v roce 2005 pouze sedm států (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko), německé předsednictví EU se však rozhodlo její principy převést i do evropské legislativy, a to navzdory nemalému odporu některých států a hlavně některých europoslanců, kteří však mají v této věci pouze poradní právo.
Ve Vysokých Tatrách zahynul český turista
foto:
Ve slovenských Vysokých Tatrách zahynul v úterý další český turista. Osudným se mu stal skupinový výstup na Lomnický štít. Třicetiletý turista při výstupu uklouzl a zřítil se do strže. Pád do zhruba stometrové hloubky nepřežil.
12.6. 2007 12:29 - 13:02 Aktualizováno
BRATISLAVA - "Ve skupině byli tři Slováci a jeden Čech. V jednom ze žlebů pod západní stěnou Lomnického štítu český turista uklouzl na sněhu a padal asi sto metrů. Když jej ostatní objevili, jeho tělo už nejevilo známky života," řekl Novinkám mluvčí Letecké záchranné služby Air Transport Europe Pavol Svetoň.
Podle mluvčího se členové skupiny znali jen krátce. K výstupu na Lomnický štít si vybrali tzv. Jordánovu cestu z Malé studené doliny.
"V této oblasti je zcela zakázán vstup bez horského vůdce a v současném období stále platí zimní uzávěra horských chodníků," upozornil Svetoň. Skupina Čechů průvodce neměla.
Vrtulník Letecké záchranné služby transportoval tělo mrtvého Čecha do Starého Smokovce. Turistovu totožnost se zatím nepodařilo zjistit.
V Německu zastavili další ilegální milionářskou rallye Britů
foto:
Němečtí policisté zastavili u Düsseldorfu další nezákonnou milionářskou rallye a zadrželi přitom 15 aut, která se jí účastnila. Později pochytali zbývající více než stovku účastníků závodu. Vozy měly britskou registraci. Oznámili to v úterý zástupci německé policie.
12.6. 2007 12:49
BERLÍN - "Účastníci závodu se zadrženými vozidly byli vypovězeni a s eskortou dovedeni zpět na belgickou hranici, odkud do Německa přijeli," řekl mluvčí policie v Düsseldorfu Gerd Spliedt.
Účastníci závodu zahájili cestu v Londýně, přes Amsterdam a Belgii byli právě na cestě ke Kolínu nad Rýnem; nezadržená větší část závodníků tam také dorazila. U víceúčelové haly Kölnarena nakonec policisté dopadli 143 aut rallye nazvané Modball. Podobně jako známější Gumball se pořádá jednou ročně. Ve vozech seděli převážně mladí Britové.
Další cesta "závodu" měla směřovat přes Prahu, Vídeň, Milán a Lyon do cílové Ženevy, oznámili vyšetřovatelé. Každé zadržené závodící vozidlo bylo vybaveno samolepkovým startovacím číslem. Policii na "rallye" upozornili jiní automobilisté, které "závodníci" divoce předjížděli, mimo jiné v odstavných pruzích.
Německá policie již koncem dubna zasáhla proti jiné podobné ilegální rallye, nechvalně proslavené britské Gumball. Asi 70 účastníků tehdy zastavila pro rychlou jízdu. Jeden z nezastavených účastníků Nicholas Morley byl minulý týden v Makedonii odsouzen ke dvěma rokům vězení s podmínečným odkladem, protože zde při dopravní nehodě zabil místní manželský pár. [celá zpráva] Organizátor závodu poté zrušil zbytek závodu, který procházel také přes české a slovenské území. [celá zpráva]
Předák krajinských Srbů odsouzen na 35 let
Bývalý předák kajinských Srbů Milan Martić
foto: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil v úterý na 35 let do vězení bývalého předáka krajinských Srbů Milana Martiče (52). Martić, který stál v čele Republiky srbská Krajina, byl odsouzen za etnické čistky, vraždy a persekuci nesrbského obyvatelstva.
12.6. 2007 12:05 HAAG - Většinu zločinů zvláštní jednotky vytvořené Martičem spáchaly na "starých lidech, osobách uvězněných a civilistech. Obzvláštní zranitelnost těchto lidí přidává spáchaným zločinům na závažnosti," řekl předsedající soudce Bakone Moloto. Martić byl také odsouzen za to, že v roce 1995 nařídil dvoudenní raketový útok na Záhřeb, při kterém nejméně devět lidí přišlo o život a desítky osob byly zraněny.
Bývalý policejní šéf Martić, který také pomáhal cvičit a vyzbrojovat policejní jednotky a milice, veškerou vinu popřel. Po celou dobu tvrdil, že jediné, oč mu šlo, byla ochrana občanů srbské Krajiny bez ohledu na to, jakého byli původu.
Velké Srbsko
Žalobce Alex Whiting uvedl, že základem jednostranně vyhlášené Republiky srbské Krajiny byl plán vyhnat nesrbské obyvatelstvo a vytvořit velké Srbsko. Na tomto plánu se Martić podílel se Slobodanem Miloševičem, generálem Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem. Zatímco Milošević zemřel během procesu, posledně dva jmenovaní spravedlnosti stále unikají.
"Chorvati a další nesrbové byli cílem diskriminačních opatření, násilně vystěhováváni, vězněni a vražděni s cílem vyhnat je," sdělil žalobce Whiting a dodal: "Jejich majetek byl uloupen a zničen, aby neměli domov, do něhož by se vrátili."
Prokurátor haagského tribunálu Martiče obžaloval již v červenci 1995, tedy dva měsíce po raketovém útoku na Záhřeb. Obžalovaný se ICTY dobrovolně vzdal v roce 2002. Proces začal v prosinci 2005.
Podezřelého z 11. září nemůže zadržovat armáda
Ilustrační fotografie
foto: Idea amerického prezidenta George Bushe, že lidi podezřelé z teroristických činů, budou soudit vojenské tribunály, utrpěla další porážku. Dovolací soud nařídil v pondělí americké vládě, aby katarského občana Alího Saleha Marrího, který byl ve spojení s al-Kajdou při útocích z 11. září, předala civilnímu soudu. Soud zároveň neumožnil umístění podezřelého na neurčitou dobu do zajateckého tábora.
12.6. 2007 10:50
WASHINGTON - "Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.
"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.
Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.
Marrího zadrželi v roce 2001
Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.
Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.
Prezident není nad zákonem
"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.
Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.
Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.
Podezřelého z 11. září nemůže zadržovat armáda
Ilustrační fotografie
foto: Idea amerického prezidenta George Bushe, že lidi podezřelé z teroristických činů, budou soudit vojenské tribunály, utrpěla další porážku. Dovolací soud nařídil v pondělí americké vládě, aby katarského občana Alího Saleha Marrího, který byl ve spojení s al-Kajdou při útocích z 11. září, předala civilnímu soudu. Soud zároveň neumožnil umístění podezřelého na neurčitou dobu do zajateckého tábora.
12.6. 2007 10:50
WASHINGTON - "Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.
"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.
Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.
Marrího zadrželi v roce 2001
Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.
Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.
Prezident není nad zákonem
"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.
Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.
Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.
Podezřelého z 11. září nemůže zadržovat armáda
Ilustrační fotografie
foto: Idea amerického prezidenta George Bushe, že lidi podezřelé z teroristických činů, budou soudit vojenské tribunály, utrpěla další porážku. Dovolací soud nařídil v pondělí americké vládě, aby katarského občana Alího Saleha Marrího, který byl ve spojení s al-Kajdou při útocích z 11. září, předala civilnímu soudu. Soud zároveň neumožnil umístění podezřelého na neurčitou dobu do zajateckého tábora.
12.6. 2007 10:50
WASHINGTON - "Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.
"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.
Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.
Marrího zadrželi v roce 2001
Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.
Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.
Prezident není nad zákonem
"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.
Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.
Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.
Kvůli trhlině zůstane raketoplán ve vesmíru o dva dny déle
Astronauté Danny Olivas (vlevo nahoře) a James Reilly v kosmickém prostoru při práci na stanici ISS
foto: O dva dny se rozhodl prodloužit americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) misi raketoplánu Atlantis. Astronautům také přidal čtvrtou vycházku do kosmu. Chce, aby posádka opravila trhlinu na plášti u ocasní části stroje. V noci na úterý to oznámil vedoucí organizačního týmu mise John Shannon.
12.6. 2007 08:44
HOUSTON - Atlantis odstartoval v pátek a původně měla jeho mise trvat 11 dní. Podle nového plánu se na Zemi nevrátí 19., ale až 21. června. "Všichni jsme se shodli na tom, že nelze připustit možné poškození, chceme to opravit," řekl Shannon. Mluvčí NASA ale uvedl, že žádné nebezpečí nehrozí: "Nevidíme žádný důvod k obavám."
Poškozená tepelná ochrana sice způsobila tragédii raketoplánu Columbia, jenomže ocasní část stroje je tepelně mnohem méně namáhaná.
Konec éry raketoplánů se blíží, NASA nechce další lety odkládat
Podle Shannona by ale "oloupaná" destička mohla způsobit poškození grafitové vrstvy pod tepelným pláštěm, což by si vyžádalo po přistání větší opravu. NASA se chce vyhnout odkladům dalších letů, protože už tak má zpoždění a blíží se rok 2010, kdy vyřadí raketoplány z provozu. Proto byla do programu mise přidána čtvrtá vycházka, aby astronauté mohli opravit poškozenou destičku tepelné ochrany u ocasní plochy raketoplánu.
Oborníci NASA, kteří zkoumají fotografie poškození destičky, se zatím neshodli, jak vzniklo. Zda ho způsobil proud vzduchu nebo náraz uvolněného kousku izolační pěny či ledu, který se mohl ulomit z vnějších nádrží. Právě uvolněná izolační pěna v roce 2003 poškodila plášť raketoplánu Columbia, který při návratu shořel.
Shannon současně oznámil, že astronauté Jim Reilly a John Danny Olivas zahájili výstup do volného prostoru, při kterém instalovali panely slunečních baterií a zajišťovali a kontrolovali spojení s mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Rozvinutí dalšího páru slunečních baterií je programem i dalších dvou vycházek. Sluneční baterie zajistí větší přísun energie, takže bude k ISS možné připevnit evropský modul Columbus.
Britský muslim připravoval ženu na sebevražedný útok
Terčem útoku muslimských radikálů se před dvěma lety stala londýnská hromadná doprava.
foto: Britský muslim připravoval svou ženu na sebevražedný útok proti Británii. Žena původem z jihovýchodní Asie to v pondělí řekla v pořadu Newsnight televize BBC. S manželem, který tři týdny před útoky na londýnskou městskou dopravu v roce 2005 říkal, že se "něco velkého" stane, se rozešla. Považuje ho za hrozbu pro Británii.
12.6. 2007 07:28
LONDÝN - Muž je podle manželky zcela pod vlivem ideologie islámských extrémistů. Byl prý přesvědčen, že je jeho povinností účastnit se svaté války proti nepřátelům muslimů, a nutil k tomu i manželku.
"Říkal mi, jak si připevnit pás s bombou k pasu. Vždy, když o těchto věcech začal mluvit, odešla jsem do kuchyně nebo k přítelkyni. Byl velmi chytrý a vysvětloval, jak mám pás ukrýt pod hidžáb," řekla žena, jejíž jméno v programu nezaznělo.
Na otázku, jakým způsobem její bývalý manžel Británii ohrožuje, odpověděla: "Nezáleží mu na Britech. Radikálové ho naprosto zpracovali, je schopen čehokoli."
Věděl zřejmě předem o chystaných atentátech, při nichž 7. července 2005 v Londýně zahynulo 52 lidí a čtyři sebevrahové. Říkal prý, že se něco chystá a hovořil o tom, že jeho přátelé posílají své ženy pryč a že by jeho manželka měla odjet také.
foto:
foto:
foto:
foto:
foto:
foto:
![bouracky-003[1].jpg](/img/mid/52/bouracky-003-1-.jpg)